Nejčastější dotazy

Potřebujete se lépe vyznat v tom, co znamená peritoneální dialýza a jaký je život s touto metodou léčby? Zkuste najít odpověď v této rubrice, kam jsme zařadili dotazy pacientů, s nimiž se lékaři v ordinaci setkávají nejčastěji. Pokud nenajdete odpovědi na vaše otázky zde, zeptejte se odborníka.

Které vyšetření spolehlivě odhalí případné onemocnění ledvin?

Pro včasné odhalení nemoci je nejdůležitější prevence a pravidelné vyšetření ledvin u praktického lékaře. Chronické onemocnění ledvin je snadno rozpoznatelné. K jeho odhalení stačí pouze test moči, krve a kontrola krevního tlaku. Dále je možné podstoupit i podrobnější vyšetření, jako je biopsie ledvin, cystoskopie, ultrazvuk ledvin, rentgen ledvin a močových cest nebo scintigrafie.

Jaké jsou hlavní výhody peritoneální dialýzy pro pacienta?

Peritoneální dialýza se vyznačuje několika výhodami. Jednou z nich je ta, že se jedná o léčbu prováděnou doma. Z tohoto důvodu bývá často označována i jako domácí dialýza. Po proškolení je pacient schopný provádět výměny dialyzačního roztoku samostatně a nemocnici navštěvuje pouze jednou v měsíci, kdy podstupuje laboratorní testy a kontrolu. U této metody léčby se nemusí připravovat cévní přístup, který je typický u hemodialýzy. Velkou výhodou peritoneální dialýzy je zachování zbytkové funkce ledvin. PD nabízí pacientovi větší volnost, sám se rozhoduje, kdy k výměnám dojde, může sportovat, cestovat a vést téměř stejný život jako před onemocněním.

Jsou s metodou PD spojena nějaká výrazná omezení? Na co by si pacienti měli dávat pozor?

Každá z léčebných metod s sebou přináší i jistá omezení, ani PD není výjimkou. Pacienti musí dodržovat zvýšenou hygienu, aby nedošlo k zanesení infekce. I z tohoto důvodu není vhodné se koupat v rybnících a ve veřejných bazénech, pokud předem není ověřena čistota vody. Rovněž nesmějí navštěvovat vířivky nebo sauny. Naopak koupání v moři je povoleno. Pacienti s PD by neměli zvedat těžké předměty, posilovat břišní svalstvo a celkově by nemělo docházet k velké fyzické námaze. Existují důvody i pro dietní omezení, tato omezení je vhodné konzultovat s lékařem. Obecně se doporučuje omezit příjem tekutin, soli a potravin obsahujících sodík a fosfor.

Jaký je rozdíl mezi ruční peritoneální dialýzou (CAPD) a automatizovanou peritoneální dialýzou (APD)?

Ruční peritoneální dialýzu si obstarává pacient sám, bez pomoci jakéhokoliv přístroje. Proces trvá i s přípravou přibližně 30 minut a provádí se 4× denně. Automatizovaná peritoneální dialýza probíhá pomocí přístroje nazývaného cycler. Obě metody se mezi sebou dají kombinovat, což přináší další pohodlí pro pacienta, který si tak tyto způsoby může nastavit podle svých aktivit, např. při sportování nebo cestování.

Jak dlouho může být pacient na PD? Je tato metoda udržitelná celoživotně?

Celoživotně tato metoda udržitelná není. Pacient je připravován na transplantaci hned, nejlépe ještě před zahájením dialyzační léčby. Jak hemodialýza, tak peritoneální dialýza slouží jako „přemosťující“ metoda vedoucí k transplantaci. Optimální doba pro využívání PD je v průměru 5 let, jelikož se kapacita pobřišnice, kde je zaveden katétr, časem opotřebuje. Samozřejmě mohou existovat výjimky, ale těch případů není tolik.

Pro jaké skupiny pacientů je peritoneální dialýza vhodná?

Peritoneální dialýza je vhodná téměř pro všechny pacienty, kteří nejsou pro PD kontraindikováni. U každého pacienta se vhodnost této léčby posuzuje individuálně. PD se doporučuje lidem, kteří rádi sportují, cestují, jsou zvyklí vést aktivnější způsob života a chtějí si udržet dosavadní kvalitu života. Tento styl léčby vyhledávají mladí lidé a stále více i starší generace. Nejdůležitější je při této léčbě postoj pacienta, který se chce postarat sám o sebe a bude dbát na to, aby pokaždé výměna proběhla bez sebemenších komplikací v čistém prostředí.

Pro koho naopak tato léčba není vhodná?

PD se nedoporučuje pacientům, kteří mají chronické průjmy a střevní záněty. Léčba se zvažuje u pacientů s polycystózou, což je onemocnění, kdy jsou přítomny v ledvině cysty a ledvina může dosahovat velkých rozměrů. Metoda není vhodná ani pro člověka s nádorovým onemocněním, ani u lidí, kteří absolvovali několik skutečně komplikovaných operací břicha.

Jak se správně pacient naučí provádět domácí dialýzu sám?

Pacient je na začátku své léčby edukován v dialyzačním centru, kde mu zdravotnický personál vysvětlí princip fungování peritoneální dialýzy. Dozví se, jak dělat výměny pomocí peritoneálního roztoku. Naučí se, jak si změřit tlak nebo jak rozeznat známky a příznaky infekce. Zároveň je poučen v oblasti pečování o katétr, o hygieně, užívání léků, případně o tom, jak řešit komplikace. Rovněž se s pacientem proberou otázky týkající se dodržování příjmu tekutin, správného stravování nebo cestování. Kdykoliv je také možné se obrátit na svého nefrologa, případně zažádat o asistovanou pomoc u peritoneální dialýzy.

Jak dlouho funguje transplantovaná ledvina a jaká je úspěšnost operace?

Úspěšnost operace je velmi vysoká. V prvním roce po transplantaci je úspěšnost operace od žijících dárců 95–97 % a od dárců se smrtí mozku 92–94 %. Ledvina od žijícího dárce má životnost 18–20 let, ledvina od dárce se smrtí mozku pak vydrží pouze 9–10 let. Z toho vyplývá, že transplantovaná ledvina od žijícího dárce vydrží podstatně déle, a proto má pro pacienty, kteří se nacházejí na čekací listině, větší význam.

Jak dlouho se člověk nachází na transplantační „čekací listině“?

To se nedá určit zcela přesně, většinou je to individuální. Ledvina od žijícího dárce se transplantuje plánovaně, pacient není zařazen na čekací listinu, tam se zařazuje pacient, který nemá možnost transplantace od žijícího dárce. Čekací doba se odvíjí od několika faktorů, těmi jsou samotný dárce, krevní skupina, antigeny apod. Průměrná čekací doba je rok a půl. U jednotlivých krevních skupin se čekací doba samozřejmě liší. Pokud má pacient krevní skupinu B, čeká na svého dárce půl roku až rok. Lidé s univerzální krevní skupinou 0 mohou čekat až dva roky.

Zeptejte se v poradně

Partneři