Domácí dialýza ulehčí život nemocnému i pečující osobě
Paní M. z Uherskohradišťska pečuje o vážně nemocnou dceru Terezu, k jejímž zdravotním potížím nedávno přibylo také chronické onemocnění ledvin s nutností dialýzy. Skloubit práci na částečný úvazek s novou ošetřovací rutinou jí umožňuje volba peritoneální dialýzy, kterou její dcera může podstupovat z pohodlí domova.
Zdravotní obtíže Vaši dceru provázejí od útlého věku. Kdy se projevily poprvé a jaký byl jejich průběh?
Všechno začalo v době, kdy Tereze byly pouhé čtyři roky. Tehdy jí lékaři diagnostikovali diabetes prvního typu. Cukrovka může mimo jiné vést k poškození cév, zejména těch malých, které jsou na výkyvy hladiny cukru obzvlášť citlivé. Právě tyto potíže postihly i Terezu a vyústily v chronické onemocnění ledvin.
Snížení funkce ledvin ale není jedinou komplikací, která se u Vaší dcery projevila…
Cukrovka Terezu před pár lety bohužel připravila také o zrak. Veškerou péči spojenou s dialýzou i podáváním inzulinu proto zajišťuji já.
Chronické poškození ledvin se rozvíjí postupně. Jak dlouho předem jste věděli, že Terezu čeká dialýza?
O zhoršování funkce ledvin jsme se dozvěděli od lékaře při jedné z pravidelných kontrol souvisejících s léčbou cukrovky. Následující dva roky jsme docházeli do ambulance nefrologa, který nám ale kromě informace, že se výkon ledvin snižuje a je třeba se připravit na dialýzu, neposkytl žádné podrobnosti o tom, na co se máme připravit. Vše potřebné nám sdělila až paní primářka oddělení nefrologie nemocnice v Uherském Brodě, do jejíž péče Tereza přešla, a představila nám také jednotlivé možnosti, co se týká dialýzy.
Po společné poradě jste se rozhodli pro peritoneální dialýzu. Měli jste pro to nějaké zvláštní důvody?
Velmi důležité pro nás bylo, že peritoneální dialýzu lze provádět v domácích podmínkách. Pokud by Tereza dojížděla do dialyzačního centra, znamenalo by to více povinností pro pracovníky charity, kteří o dceru pečují během dopoledne, kdy jsem v zaměstnání. Kromě běžné obsluhy by totiž museli Terezu také připravit na cestu. Velkou roli samozřejmě hrálo také zdravotní hledisko. Peritoneální dialýza se na rozdíl od hemodialýzy provádí denně, a je tedy pro tělo šetrnější.
Provázely zahájení dialýzy nějaké obavy?
Dcera se trošku obávala toho, zda ji dialýza příliš neomezí v pohybu. To se ale nepotvrdilo. Ruční výměny, které jsem prováděla zpočátku, jsou poměrně rychlé. A automatizovaná noční dialýza, kterou podstupuje nyní, jí umožňuje volnost pohybu po celou dobu, kdy je vzhůru. Co se týká mě, byla jsem překvapená, jak snadno se dialýza provádí, přestože se ošetření první pohled může zdát obtížné. Za obě mohu říct, že se v případě Terezy domácí dialýza velmi osvědčila.
Jaké jsou další plány ohledně Tereziny léčby?
Jakmile bylo zřejmé, že dceru dříve či později čeká dialýza, ji lékaři v pražském IKEMu zapsali na čekací listinu pro transplantaci. Věříme, že se brzy dočká. Do té doby ale jistě zůstaneme u domácího ošetření pomocí peritoneální dialýzy.
Je něco, co byste na závěr našeho rozhovoru chtěla vzkázat lidem, kteří se připravují na možnost dialýzy, ať už u sebe, nebo u svého dítěte?
Hledejte co nejvíc informací, ptejte se svého lékaře, a v případě pochybností zvažte možnost požádat o názor dalšího odborníka.
29. srpna 2021